Václavské náměstí

Václavské náměstí je jedním z hlavních náměstí a centrem obchodních a kulturních dění v Praze a České Republice. Bylo místem, na kterém se odehrálo mnoho historických chvil, které mnohdy určovaly budoucnost celé země. Je to tradiční místo demonstrací, oslav a ruzných veřejných shromáždění. Náměstí bylo pojmenováno po Svatém Václavovi, patronovi české země.

Popis

Václavské náměstí je 750 m dlouhé s rozlohou přibližně 45 000 m².  Je orientováno severozápad - jihovýchod. Náměstí mírně stoupá k jihovýchodní straně. Na tomto konci  je ohraničeno Národním muzeem. 

Socha svatého Václava sochaře Josefa Václava Myslbeka (1887–1924) umístěná před Národním muzeem.

Náměstí dominuje jezdecká socha svatého Vaclava, kterou vytvořil Josef Václav Myslbek roku 1912. Je postavena před Národním muzeem. Jezdecká socha je doprovázena sochami  českých patronů rozestavených kolem základny: svatá Ludmila, svatá Anežka Česká, svatý Prokop a svatý Vojtěch.

Podstavec sochy vytvořený architektem Aloisem Dryákem obsahuje nápis: Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím

Mezi další viditelné dominanty Václavského náměstí patří budova Melantrichu (nyní MARKS and SPENCER), Art Nouveau Hotel Europa, Palác Koruna a další.

History

Václavské náměstí, 1886

Roku 1348 český král Karel IV. založil Nové Město Pražské. Plán zahrnoval několik otevřených prostranství pro tržiště. Druhým největším byl Koňský trh. Na jihovýchodní straně prostranství byla Koňská brána, jedna z bran v opevnění Nového Města.

Během období národního obrození bylo nalezeno vznešenější jméno pro náměstí. Roku 1848 bylo přejmenováno na Svatováclavské náměstí.

Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident, projíždí po Václavském náměstí př příležitostí oslav 28. října 1918 (dobová pohlednice).

28. října 1918 přečetl Alois Jirásek prohlášení o samostatnosti Československa před sochou svatého Václava.

Během protektorátu se na náměstí pořádaly velkolepé masové demonstrace pod taktovkou německých okupantů. Při Pražském povstání roku 1945 bylo několik budov v blízkosti Národního muzea úplně zničeno. Později je nahradily budovy nové.

19. ledna 1969 se student Jan Palach upálil na Václavském náměstí na protest proti invazi "spřátelených" států do Československa v srpnu 1968.

Sovětské tanky na Václavském náměstí, srpen 1968.

28. března 1969 již podruhé českoslovenští hokejisté zvítězili nad Sovětským svazem v rámci soutěže Hockey World Championships. Mohutných oslav na Václavském náměstí se zúčastnilo až 150 000 lidí. Proběhly drobné šarvátky s policií. Skupina agentů-provokatérů vyprovokovala útok na kancelář Sovětských aerolinií Aeroflot na Václavském náměstí. Tento vyprovokovaný čin byl záminkou k represím proti účastníkům. Následovalo dlouhé období normalizace.

V roce 1989, během Sametové revoluce, na náměstí probíhaly masové demonstrace čítající statisíce účastníků.

Václavské náměstí dnes

Václavské náměstí v noci.

Dnes je Václavské náměstí obchodním centrem Prahy. Sídlí na něm nejznámější hotely a kanceláře nadnárodních společností, nejznámější obchody, restaurace a směnárny. Náměstí je lemováno stromy s mnoha lavičkami vybízejícími k drobné relaxaci během každodenního shonu na tomto místě, které je cílem každého návštěvníka Prahy.

Doprava

Pražské metro, linie A, probíhá pod Václavským náměstím. Na náměstí jsou umísteny dvě z nejfrekventovanějších stanic - stanice Muzeum a Můstek. Vstup do stanice Můstek je jen pár kroků od budovy Melantrichu uprostřed Václavského náměstí. Tramvajové koleje byly odstraněny roku 1980. V současné době se opět uvažuje o zavedení tramvajové dopravy na Václavském náměstí. Náměstí je přístupno automobilové dopravě. Některé budovy, například budova Melantrichu, disponuje plně automatickými podzemními garážemi.